Migův 22. spis - Vše je jen iluze

Můj 22. spis - Vše je jen iluze

Autor:	Michal "Mig" Novotný
Obsah:
	Prosím... (!)
	Vnitřní boj
	Vše je jen iluze... (!)
	Neříkej mi... (!)
	Přátelství (!)
	Jen Pánbůh sám
	Valentýn (!)
	Dance (!)
	First time I saw you... (!)
	Kdo vůbec jsem
	Migréna
	Odcházím
	Slova

Prosím... (!)

Prosím odpusť mi,
odpusť mi všechny moje hříchy
Prosím pomoz mi,
když budeš chtít, pomůžu Ti taky
Prosím odpověz,
odpověz kladně na otázku moji
když žádám Tě o pomoc.
A potřebuji pomoc Tvoji.

Prosím, moc Tě prosím, pomoz prosím
Prosím, moc Tě prosím, pomoz prosím

Nezhřeším již nikdy více,
a budu Ti zavázán velice.

Vnitřní boj

Temné oči, vidím strach,
vše okolo nich se točí,
rozpadá se v prach.

Ale ten strach,
jako by někde čekal vrah.
Dlouhé vlasy, rozpuštěné zřídka,
často s pocitem nedospělého dítka.
Svádí často vnitřní boj sám se sebou,
Pro radu nikdy nechodí za tebou.

Potřebuje být svým pánem,
ale když je sám, je s ním ámen.
Ale nenechá si do života mluvit,
možná tvrdý jako kámen.
nehodlá již naslouchat.

Cítí se jak zrazen mockrát,
více než je snést umí.
Nechce být zrazen víckrát,
Poslouchá jen řeku,
jak tiše šumí.

Problém má v tom,
že sám neví, kdo on vlastně je.
On je osobnost,
ale taková, že se mu hezky nežije.
On sám vůbec nechápe,
A jak si něco myslíte,
pravdu nemáte.
On ač umí přiznat chybu,
často si jí není vědom.
Myslí si, že on je nejlepší,
myslí si, že jen on!

Sám však pravdu nechce znát,
On je prostě jiný, a nechce se nenávisti bát.
Možná se má už konečně rád,
on na dně už byl mnohokrát.

Vše je jen iluze... (!)

Jak si člověk může být jistý tím, co má?
Jak si jen myslet může, že něco zmůže?
Jak vlastně ví, že žije a že to není jenom sen,
který přetrvává… přetrvává v den
že ten mráz co v zádech cítím
je skutečný? Jak vůbec něco vím?
Co když je vše jen iluze,
výplod naší fantazie.
A realita je jinde,
ale v ní už nikdo nežije?
A jak zas, že sen skutečností není?
Jak mohu vědět, že se nic nezmění?

Jak fackován osudem,
Téměř dechu neschopen.
Jak ten, kdo všem pomoci chce,
ale jemu nikdo ne.
Ale jemu nikdo ne.

Neříkej mi... (!)

Neříkej mi lásko má,
Neříkej mi nic,
Když jsem s Tebou vše je snadný,
A já nechci víc.

Ne, ne, ne, ne, neříkej mi nic.
Prostě nechci víc.
Nechci víc než pochopení,
V mém životě ho moc není.

Nemusíš se omlovat,
pojď se radši radovat.
Nechci slyšet omluv víc,
Pohleď a neříkej už nic.

Nevím zač se omlouváš,
když se vůbec nezlobím.
Všechno si jen namlouváš,
A věř mi, že já to vím.

Věř mi holka já to vím
Věř mi holka já to vím
Věř mi holka já to vím

Holka rád Ti pomohu,
dneska nic však nezmohu,
Jsem již příliš unaven,
usínám a sním svůj sen.

Neříkej mi lásko má,
Neříkej mi nic,
Když jsem s Tebou vše je snadný,
A já nechci víc.

Zatím nechci víc.

Přátelství (!)

Když někdo chápe,
kdo já jsem.
Dokáže se obětovat,
a ne ode mě brát jen.
Tak pak teprve vím,
že on už ani kamarád není.
Je vidět, že vážně to myslí,
to naše přátelství.

Ach, přátelství,
to hezky zní.
Přátelství,
jak hezky to zní.
Vidím, že je schopen
vracet, co mu dávám.

Ale skutečných přátel
má člověk málo.
Jo, velmi málo.
O dobrých přátelstvích se mu jen zdálo.
Jak poznat,
kdo přítel je, a kdo není.
Zamysli si,
otázka to těžká není.

Záleží jen na přístupu,
záleží jen na chování,
pak dozvíš se,
kdo přítel je a kdo není.

Nakonec dozvíš se, kdo je a kdo není.
Nakonec dozvíš se, kdo je a kdo není.
Nakonec dozvíš se, kdo je a kdo není.
Jó, dozvíš se, kdo přítel je a kdo není.

Jen Pánbůh sám

Já vím, že jen v málo věcech dobrý jsem,
Ale proč se trápit, i když něco umím jen.
Kdo vlastně umí všechno? Jen Pánbůh sám.
Pak kdo jsem já a co mám?
Nevím, málo mi všechno je,
jak člověku, co už nežije.
Někdy se daří, cítím se plný sil,
Někdy je to na nic, jako bych pořád pil.
Nikdy jsem alkoholik nebyl,
a jsem za to rád.
Občas jsem se napil,
ale teď už málokdy.
A kdo za to může? Vy?
Ne, to já leda sám,
Řekl jsem si, že pít nechci,
protože snad rozum mám.

Valentýn (!)

Krásný den a krásnou noc,
přeji ať máš lásky dost.
Přeji mnoho dobrých přátel,
na blbce dnes neber zřetel.

Mnoho všeho, co si budeš přát,
chápu Tebe, pochop mě,
já přátelství či víc chci dát.

Krásného Ti Valentýna,
krásnou dnešní noc.
Užij si těch hezkých chvil,
já strávil bych ji dobře,
jen kdybych s Tebou byl.

Toto je jen báseň,
kterou já Ti napsal.
protože Tě mám rád,
i když nejsem král...

Dance (!)

Jazyk: Anglicky=English

Yeah baby, come on and dance
Hey baby, forget your sense
Yeah babe, on your conscience
Just to feel the rhytm of blues
Time has come to pay your dues
Do you hear the music in?
Yeah, just amazed where have I been
u listen every my word and u know
that I wanna travel around the world
But the blues we are dancing is fine
baby, I have a time till nine.
And all the night u’ll be mine.
Yeah baby, just mine.
Yeah baby, just mine.
Just mine.
Just mine.
Just mine.
Yeah baby, u’ll be just mine.

[jé, bejby, kam on en déns]
[hej bejby, forget jór sens]
[džast tu fíl d rytm of blůs]
[tajm hes kam tu pej jór důs]
[dů jů hír d mjůzik in?]
[jé,džast aemejzd vér hef aj bín]
[jů lisn evry maj wrd end jů nou]
[det aj vona trevl aeraund d wrld]
[bat d blůs ví ár dáncin is fajn]
[bejb, i hef tajm til najn]
[end ól d najt jůl bí majn]
[jé bejby, džast majn]
[jé bejb, džast majn]
[džast majn]
[džast majn]
[džast majn]
[jé bejby, jůl bí džast majn]

Jó holka, tak pojď si zatančit
Hej holka, zapoměň na vědomí,
Jó holka, na své svědomí
Jen vnímej rytmus toho bluesu
Přišel čas, kdy se mi za vše odměníš
Cítíš tu hudbu uvnitř?
Jo, jsi překvapena, kde jsem byl.
Posloucháš každé mé slovo a víš
že bych chtěl cestovat po světě.
Ale blues, který tančíme je skvělý,
holka, mám čas do devíti.
A celou noc budeš moje.
Jo holka, jen moje.
Jo holka, jen moje.
Jen moje.
Jen moje.
Jen moje.
Jo holka, budeš jen moje.

First time I saw you... (!)

Jazyk: Anglicky=English

Anytime I can feel
It’s so strong and so real
That no one can steal (it)

You can’t let it go
’cause it’s here and it’s so real
Oh baby, I feel so low like
I’ve lost thousand battles in a row

No matter why I feel like I have a dream
Because I thought I could never be good
There are some things I’ve never understood
And that nobody understood

Just few people can understand me
I need a sense to be
Many people can’t understand
telling me I am crazy.

But you are not like others
You‘re not the same
You like listening to my words
telling me how lovely they are.
So you are able to give me a reason
A reason to love you
And to give all my love to you
Yeah baby, all my love to you

Since you like listening to my words
telling me how lovely they are
Yeah, telling me how lovely they are
Oh, telling me how lovely they are.
Yeah, telling me how lovely they are
Oh, telling me how lovely they are.
Oh yeah…

[enytajm aj ken fíl]
[its sou strong end sou ríl]
[det nou van ken stíl (it)]

[jů kánt let it gou]
[kós its hír end its sou ríl]
[ou, bejby, aj fíl sou lou]
[ajf lost tauznd betls in ae rou]

[nou metr vaj aj fíl lajk aj hef ae drím]
[bikós aj fót aj kut nevr bí gut]
[dér át sam fings ajf nevr andrstud]
[end det noubady undrstud]

[džast fjů pípl ken andrstend mí]
[aj níd ae sens tu bí]
[meny pípl kánt andrstend]
[telin mí ajm krezy]

[bat jůr nat lajk adrs]
[jůr nat d sejm]
[jů lajk lis:nin tu maj wrs]
[telin mí hau lavly they ár]
[sou jů ár ejbl tů gif mí ae rízn]
[a rízn tů laf jů]
[end tů gif ól maj laf tu jů]
[jé bejby, ól maj laf tu jů]

[sins jů lajk lis:nin tu maj wrds]
[telin mí hau lavly dej ár]
[jé, telin mí hau lavly dej ár]
[ou, telin mí hau lavly dej ár]
[jé, telin mí hau lavly dej ár]
[ou, telin mí hau lavly dej ár]
[ou jé...]

Kdykoli to cítím,
Je to tak silné a tak reálné,
že to nikdo nemůže ukrást.

Nemůžeš to nechat jen tak být,
protože je to tady a je to tak reálné
Ach holka, cítím se tak nízko (hluboko),
jako bych prohrál tisíc zápasů po sobě.

Není proto divu, že se cítím jako ve snu
Protože jsem si myslel, že nemůžu být dobrý
Existují věci, které jsem nikdy nepochopil.
A to nikdo nepochopil.

Jen málo lidí mě umí pochopit
Potřebuji pochopení, abych mohl žít.
Mnoho lidí neumí pochopit
a říká, že jsem blázen.

Ale Ty nejsi jako ostatní
Ty nejsi stejná (jsi jiná).
Ale Ty ráda posloucháš moje slova
a říkáš, jak jsou milá.
Tak jsi schopná mi dát důvod,
důvod Tě milovat.
A dát Ti všechnu svoji lásku
Jó holka, dát Ti všechnu svoji lásku.

Jelikož Ty ráda posloucháš moje slova
a říkáš, jak jsou milá.
jó, a říkáš, jak jsou milá.
ach, a říkáš, jak jsou milá.
jó, a říkáš, jak jsou milá.
ach, a říkáš, jak jsou milá.
ach …

Kdo vůbec jsem

Realita? Sen?
A kdo já vůbec jsem?
Moje hlava,
jeden velký bol.
Ne, žádná tráva
nebo rock ‘n roll.
Žádné drogy,
žádné pití.
Kocovinu
nechci míti!

Vyrábíš slivovici nebo rum?
Destiloval jsem a… bum.
Vše bylo málo platné,
mé vzpomínky už matné.

Krevní tlak klesal,
cítil jsem to v zádech.
Včera jsem se nebál,
ale teď mám mráz v zádech.

Teď je všechno lež,
nebaví mě poslouchat samé
„To neřeš“.
Já prostě někdo jsem
a už v tomhle nebudu jiný.
Když zakalit jdem,
alkohol je silný.

Mě to ovšem nevadí,
protože já moc nepiju,
jen při hudbě ožiju.

Všem říkám „Říkejte mi Migu“,
a nabízím všem zdarma pomoc.
Často na to doplácím,
někdy až moc.

Zneužít je jednoduché,
A málokdo se nechá.
Vždyť já tvrdím opak,
slupka lidí je křehká.

Migréna

Otevírám oči a zavírám je zas,
cítím se jak pes,
před kterým stojí ras.

Nemohu vidět, oči mě bolí,
pomalu ztrácím zrak.
Nemohu cítit, praštil mě holí,
A vy nevíte jak.

Oční koule mne zas bolí
A hlava bolí též,
Praštěn tou holí,
nenalézám lék.

Cítím se jak bezmocný
A všichni klopí zraky.
Mám popsat, co cítím?
Je to horší, než ztroskotané vraky.

Hlava bolí až zrak odchází,
5 minut slepoty člověka zamrazí.
To je asi migréna,
chronická bolest hlavy,
která brání mi
vstoupit do síně slávy.

Odcházím

Oči obracím až k nebesům,
Když opouštím svůj rodný dům.
Cítím bolest, cítím strach,
vyhoštěný jako vrah.

Ukrutná bolest v týlu,
A srdce bolavé,
Jako bych neměl sílu
A víru už taky ne!

Jak mé oči neslouží,
Bolavé srdce zatouží.
Bolest, jenž člověka tak ničí
A jeho duše z plna hrdla křičí.

Jak další vráska na duši,
Jak to, co nikdo netuší.
Jak další hřích netuše spáchán,
Jak další deprese, kterou mám.

Slova

Snažím se já říkat slova,
Je z nich cítit moje touha.
Cítíš v hlase lehké chvění,
něco se na mě zase mění.
Co se se mnou jenom děje,
kam to se mnou zase spěje?
Cítím rytmus svého srdce,
cítím jak sekundy jsou dlouhé.
Necítím se zrovna lehce,
Ale vždyť jsou to sny pouhé!

Když zavřu oči, tak upadám k samotě,
Jak když cítím mokro v botě.

Chvěje se mi ruka,
ale snažím se zachovat klid.
Špatně se mi dýchá,
to je ale snad jen vtip!

Mám bledé tváře a nemohu nic dělat,
Nemohu ani spát.
Byl to jen sen nebo se
toho mám skutečně bát?

Snažím se já říkat slova,
Je z nich cítit moje touha.
Toužím po něčem,
co dostat nemohu
Já vím, jsem šílený,
ale jak si pomohu?

Není mi pomoci,
na to jsem moc sláb.
Po té mé nemoci
už necítím se mlád.

PS: Budete-li mít čas, napište mi...

Nezapomeňte hlasovat pro báseň, která se Vám líbí