Můj 30. spis - Universe in me (Vesmir ve mne)
Dve duse (!)
Báseň z: 26.06.2007 12:02:43
Premyslim, proc nejde nic jednoduse,
proc mam pocit, ze mam dve duse?
Proc mam pocit, ze se rady nemaji,
a nic jineho nez boj spolu neznaji?
Citim rozpory v mem tele,
chce zabit jedna duse, doprdele
Citim vnitrni rozpor vsude,
co jineho bojovat mi zbude?
Svadim boj se sebou sam,
proc jen dve duse mam?
Jedna svet miluje, druha nesnasi,
tento rozpor do mne zmateni jen vnasi.
Osobnost ma jako atom rozstepila se,
asi jsem divny clovek, neurotik ne.
Zda jsem dobry clovek vedet nemohu,
geniove byli divni - tim si pomohu.
Jsem ja genius take snad?
Nejsem, byl bych jen rad.
Asi mam posunute mysleni,
co kdyz se to nezmeni?
Co kdyz jsem jiny a vzdy budu,
je to tak psano v knize osudu?
Nevim, sam badam nad tim, kdo jsem,
hledaje pravdu i ten dnesni den.
Upadam do vesmiru svych dusi,
co bude dal ani jedna netusi.
Zda bojovat budou a chteji se zabit,
vysledek pro mne by mohl byt nezit.
Chci at jedna duse opusti moje telo,
vse je jinak nez by byt melo.
Nelze zit a mit dve duse,
to, jak rikam, nic nejde jednoduse.
Už žádné lži (!)
Báseň z: 01.07.2007 15:07:20
Říkám už žádné lži,
jsem ten, kdo to ví.
Lhát se nemá,
lži jsou slova němá.
Lži jsou těžká slova,
jsou jen vina pouhá.
Lhát je hřích,
takto nehřešil bych.
Lži vytváří iluze světa,
který už není realita.
Žádné lži je jen cíl,
toho kdo by rád dobrý byl.
Co je lež a co jsou lži,
jenom hříchy, to se ví.
Cesta (!)
Báseň z: 01.07.2007 15:09:59
Cesta je o tom dál jít,
s cílem důležitý pro někoho být.
Cíl životní je jít dál,
ač jsou věci, nichž bych se bál.
Životem dál jít,
co ostatní mají mít.
Důležitý pro ně být,
to je můj cíl.
Mít osoby s kterými trávit
moc příjemných chvil.
Příjemné chvíle, chuť jít dále.
Věřit, že takové lidi navždy mám,
že nebudu se už nikdy cítit sám.
Tanec v měsíčním svitu (!)
Báseň z: 01.07.2007 15:12:30
Tanec v měsíčním svitu,
popírá moji realitu.
Jako by byl život jen snění,
život snad nic jiného není?
Jistě, že přece je,
stačí říct, že něco existuje.
Tanec v temnotách i sama temnota,
je co je krásné, co někdy v duši každý má.
Nutkání užívat života,
nenechat se ovlivnit slovem "temnota".
Temné tajemno temné noci,
je někdy krásné přeci.
Láska a snění (!)
Báseň z: 01.07.2007 15:15:23
Láska, snění,
prostředek k osamnění,
končí odmítnutím a samotou,
pohlcuje mou duši temnotou.
Samota je hrozná věc,
existuje, či je to jen lež?
Dokud přátelé, kamarády mám,
nejsem přece sám.
Proč chtít víc než mít mohu?
Ptám se! Bohu?!
Ač je toho málo co mohu mít,
mohu přesto šťastný být.
V očích smutek a žal,
kašlu na to a jdu dál.
Jít a šťastný být (!)
Báseň z: 01.07.2007 15:18:07
Jít a jít,
šťastný být.
sám nejsem přec,
přátelé nejsou lež.
Jsem jaký jsem,
bojím se, že skončí můj sen.
Stále nemám vše, co chci mít,
ale mohu šťastný být.
Level přátelství přeskakovat cenu nemá,
slova vyřknutá těmito lidmi jsou často němá.
Může z přátelství láska být snad?
Kdo ví? Ale poznal bych to rád.
Lži (!)
Báseň z: 01.07.2007 15:22:57
Lži, hnusná slova,
jen slova pouhá.
Slova bez významu snad,
nedávají mi vůbec spát.
Lži a hříchy samé,
ač každý své hříchy máme.
Kdo nehřeší člověk není,
cesta vede k povznesení.
Jdeme dál všichni naši cestu,
vysníme si života krásu.
Lžu vlastně já snad sám?
Pokud ano, tak to nevnímám.
K povznesení je třeba očistit duše,
ale nepůjde to jednoduše.
Zbavit se lhaní je další krok k povznesení.
Vysvobozeni (!)
Báseň z: 13.08.2007 08:34:30
Vcera jsem mel pocit, ze odpiras si city,
zlati,to mne nici,to mne trapi.
Co z toho,ze nejsou opetovane city me,
opetovani jsem v zivote nezazil,ja ne.
Zivot je boj a pokud preziju snad,
rany na srdci zustanou vzdy,ale nebudu stastny a rad.
Prilis bolesti me srdce nese,
jiz neni nadeje,ze to vse spatne snese.
Zemre stejne jako moje telo,
me dusi by se zabit chtelo.
Chvili je vse krasne, a chvili na nic,
lepsi by bylo nechtit nikdy nic vic.
Snad povede se mi zabit city,
at odprostim se te hnusne reality.
Reality plne bolesti a utrpeni,
nechci mit city,
jenze bezcitny clovek ve mne neni.
Bij mne,muc mne,trap me telo.
Osude,nic neni jak byt by melo!
Duse strada neopetovanymi city,
vysvobod mne, muj vrahu, z reality!
Pocit ztráty
Báseň z: 20.08.2007 10:41:19
Pocit ztráty, relativní samoty,
co mi chybí? Lásko, Ty!
Nejsem sám a přitom jsem,
to, o čem sním je mi sen.
Realita často těžká je,
když dívám se toužebně.
Když chci, co mít nemohu,
když jen sněním si pomohu.
Oči plné touhy upřímné,
co vlastně chci a co ne?
Hlavně obejmutí a líbání,
to by bylo mé přání.
Prichazi konec (!)
Báseň z: 21.08.2007 11:25:28
Prichazi konec, prichazi pad,
prichazi to, za co nejsem rad.
Prichazi zal lidi, co mne znaj,
ac ne moji vinou mne radi nemaj.
Prichazi konec, mozna i prace,
at stane se, co ma stat ma se.
Lide mne jiz radi nemaji,
skoro brecim v koute potaji.
Prichazi konec, kdy muj osude?
Nikdo z nas vecne zit nebude.
Neznasilnuj mne, jak odpiras mi vse,
jsem jen clovek a nikdo vic ne!
Chybovat je lidske a neni clovek bez chyby,
jen proto ne kazdy o sobe ma pochyby.
Ja vim, ze kazdy neni jako ja,
kazdy tu bolest tak nevnima.
Resignace
Báseň z: 28.11.2007 15:20:41
Resignuji na všechny city,
straním se těžké reality.
Proč v těžkém světě žít?
Jsem a nechci už být.
Ač život cenu sice má,
člověk pod vlivem nevnímá.
Je čas dál jít a
ne deprese mít.
Je čas najít jiný cíl,
pro něž bych tu rád byl.
Úpadek (!)
Báseň z: 28.11.2007 15:25:00
Podívej mi do očí,
řekni proč jsou lidé jednodušší.
Proč mi to vše tak připadá?
Proč jsem ten kdo to nezvládá?
Zvládat nemožné je těžké přeci.
Neexistují jen hezké věci.
Pohladit ďábla po těle,
říct mu "DORAŽ MNE" nesměle.
Pousmát se na slovo žít,
tušit že konec už může přijít.
Nelitovat vteřiny,
kdy řeknu "JSEM BEZ VINY".
Vinen možná tím, že žiju a toužím,
ač bolestí nehorázně se soužím.
Jednou konec přijít musí,
nejen pro ty, kdo jsou jednodušší.
Osud můj (!)
Báseň z: 28.11.2007 15:29:35
Pomáhat lidem je můj osud a můj cíl,
abych k něčemu aspoň dobrý byl.
Pomáhat je osud můj, život je boj,
tak i přes neúspěchy bojuj.
Život je jen boj, co má cíl,
co nedá je abych spokojený byl.
Alkohol probíjí mou duši,
lidé bývají jednodušší.
Vydechnout a naposled sbohem říci,
odsát to vše z těch mých plicí.
Odsát bolest z mého srdce,
na vše odpovědět jenom NE.
Poprvé a naposledy
vydechnout a tajou ledy.
Konec promítá se do mé duše,
a nic nejde jednoduše.
Život jde dál
Báseň z: 17.12.2007 09:35:50
Život jde dál,
přes všechny obtíže,
život jde dál,
přes stavy beztíže.
Život jde dál,
přes hory a doly mlčení a strachu,
život jde dál,
ač rozpadá se do hvězdného prachu.
Štěstí a smůla (!)
Báseň z: 09.08.2008 12:41:25
Štěstí a smůla,
rozpadá se v prach,
život jde dál,
a je můj vrah.
Hledám a nalézám utrpení,
pravda, bez něj život není.
Proč však stále nevím sám,
na něco prostě smůlu mám.
Mé srdce, raněné tisícery dýk,
upadá do temnoty a žalu,
chci být šťastný, rád bych.
Myslím, že toužím stále po málu.
Toužím a chtěl bych si lépe žít,
však moře bolesti a žalu tu musí být.
Nevím sám. Co jsem komu udělal?
Nevím, ale samoty jsem se vždy bál.
PS: Budete-li mít čas, napište mi...
Nezapomeňte hlasovat pro báseň, která se Vám líbí
Michal "Mig" Novotný
Autor