Můj 1. spis - Confidential aneb Přísně tajné

Alkohol je jed, není jako med.

Je legální drogou, dej si dávku malou.

Napiju se trochu více, vleze mi hned do palice.

Je to horší než jsem myslel,

už nevidím ani postel.

Vše okolo mne se točí,

Už na to nemám oči .

Hlavou prochází bolest, vše je jenom lest.

Nemohu spát, a tak jsem se rozhodl tyto řádky psát.

Protože neznám cestu, kterou bych se měl dát.

Jsem zmatený, nevím jestli je tento svět skutečný.

Mám však vize, o kterých jsem četl v knize.

Ou, ou, ou, to je krize.

Krize naší rockové divize.

Proč se mi zdá, že život je jen jeden krátký sen.

Tak proč by se měl člověk cítit méněcen.

Nikdo přece není špatný jen.

Někdy máš úspěch, někdy zas ne? - Nejsi sám.

Něco ti jde, něco ne? - Nejsi sám.

Máš problémy? - Nejsi sám.

Mít problémy je přece normální.

Lidé často mluví, přitom vůbec nic neví.

Jsou prostě blbí. (Maj mozky malý.)

Všem problémům rychle podlehneš?

Nedělej to – ať nepadneš!

Úspěch, neúspěch

Pravda či lež.

Radši ty problémy řeš

Než jim podlehneš.

Cítím se tak bídně, mluvím ještě vlídně.

Ale mám dobrou přítelkyni, spolehnutí je na ni.

Říká si Mary Jane – nepsal o ní ani Mark Twain.

[Refrén:]

   Oh, Mary Jane.

   To je láska má.

   Oh, Mary Jane.

   Ona je vždy jiná.

   Oh, Mary Jane.

   Už mě zase má.

[Konec ref.]

Byl jsem blbec, že jsem se jí bál.

To ona mi ukázala cestu dál.

[Ref.]

Ale ne, vše byla jen lež, brala mi můj cash.

Tento život nebyl skutečnej, byl jsem z toho zmatenej.

Už nikdy Mary Jane…

Vysvětlivky: Mary Jane je americký slangový výraz pro marihuanu…

Kéž bych mohl, kéž bych směl.

Byl bych dneska jinej, už ne tak zmatenej.

Nejsem spokojen! Proč se však cítím vinen?

Je to jako sen, ve kterým jdu za nemožným…

Když nedojdu, přeji si ať se probudím.

[Refrén:]

A všechny svoje touhy jsem promarnil.

Málem jsem se z toho nervově zhroutil.

Prachy nemám, práci nemám, rytmus nemám,

Jen hlavu plnou bezcennejch blbostí mám.

[Konec ref.]

Vše se ke mně stále vrací tak skutečné.

Nemohu si pomoci, je to zmatečné.

[Refrén]

Kéž bych mohl, kéž bych směl.

Byl bych dneska možná skvělej.

Kéž bych to už všechno hotový měl

A mohl dělat, vše co bych chtěl.

Přeju si ten rytmus mít,

Takhle přece nemohu dál žít.

[Refrén]

Nejsem nic.

[2. vokál] Všechny svoje touhy jsi promarnil.

Vůbec nic.

[2. vokál] Všechny svoje touhy jsi promarnil.

Ne, vůbec nic.

Nic.

G                      C

Vždycky máš všechno co chceš.

G                                                   D

A přitom všechno co řekneš je lež.

G     D            Em

Ale  nechápu, proč mi lžeš.

Ami (G)             D(Ami)

Nechápu co víc chceš.

Dmi        Ami    C         G

Nechápu co víc můžeš chtít.

Dmi        Ami     C    G

Než jenom celej den pít.

G                C         G       D

Chceš snad celej vesmír mít,

G              C       G      D

a cestu do pekel si otevřít?

 Em                             A7

    Nebo jen ode mě odejít.

 Em                             D7

    Nebo jen ode mě odejít.

C                    G                   A7

Takhle přece nemůžem dál žít.

D                 C                  G

Všechno co chceš můžeš mít,

D                       C                  G

Jen když budeš chtít se mnou jít.

D                      C                    G

Půjdem spolu na tu velkou show,

D                      C           G

všichni tam o půlnoci  jdou.

Ami              C      D                 F

Až tam budu hrát, budeš se mi smát.

Ami                 C          E

Jsem amatér a asi je to znát.

Ami   C     Ami   E      Ami

A asi bych tady neměl hrát.

Ami            C            D                   F

Nepřibližuj se,     drž se ode mě dál.

Ami      C        D

Seš jen  blbej kuřák,

Ami  C      E

jen    blbej kuřák.

C       A        D

Pořád jenom kouříš

C             A        D

Vždycky se jen zkouříš.

Ami             G

Zkracuješ si život.

Ami         C               G

Možná to nevíš – ale já vím.

Jak dlouho, jak dlouho se to ještě vydržet dá?

Moc dlouho se to už vydržet nedá.

Být stále někým ponižován.

Stále pronásledován.

Kup si trochu toluenu.

A dostaň se do toho snu.

[Ref:]

 Ach, toluen – dá ti to co chceš

 Ach, toluen – to po čem jdeš

 Ach, toluen – (to není) žádná lež

[Konec ref.]

Narozen a vychován těmi kdo milují

Zničen a pohřben těmi kdo nenávidí

Nikdo ti nezávidí!

Kup si trochu toluenu.

Dostaň se do toho snu.

A odhoď všechnu vinu.

[Ref.]

A odhoď všechnu vinu.

Odhoď všechnu vinu.

Odhoď tu vinu.

[Stejně tu kvůli tomu toluenu všichni zemřeme.]

Je pozdě v noci, na ulicích klid.

Jediné, co slyším je (jen) tvůj tichý smích.

Chystáš se vykrást městskou banku

A přijet v armádním tanku.

Sníš a jedeš na červenou, nečekáš na zelenou.

Zastaví tě policie, říká, že nedává amnestie.

Ve jménu zákona, teď začíná noc surová!

Policie už pro tebe jede, pokuta z toho bude.

(Ach) Další šílenec, kterej si vybral radši peklo než nebe.

Už jedeš vykrást městkou banku,

jako správnej příznivec punku.

Ale policie tě chytne při činu a

přeruší průběh tvého zločinu.

Ve jménu zákona, policie už nestíhá!

Zas pro tebe jednou, hříšný prachy to zas budou.

Nebo půjdeš sedět a já půjdu s tebou…

Pár kradenejch bouráků, pár stupidních chlapíků,

Policie a pár hnusnejch lapáků…

Někdy, někdy cítím adrenalin v krvi stoupat.

Tehdy, tehdy chci jen nebezpečí hledat.

Vede mně to šíleně a už vidím červeně.

Jediné, co chci je se zbavit toho adrenalinu.

Pak přiznám všechnu svoji vinu.

Budu rád když to přežiju.

Protože co mně nezabije, to mně posílí

2x Co mně nezabije, to mně posílí

Ach, konečné osvobození.

Adrenalin v krvi stále stoupá,

hledání nebezpečí nebere konce

Hříchů už zase kupa,

A to mně baví, tato práce.

Protože co mně nezabije, to mně posílí

Říkám: co mně nezabije, to mně posílí

Všichni: co mně nezabije, to mně posílí

Ach, konečné osvobození.

Dnes, dnes tu zůstanu.

Pryč, pryč už neodejdu.

Jsem tak sám, ale to mi nevadí.

To však oni nevědí.

Pouze bůh viděl mé dobré skutky,

které jsem udělal za ty roky.

Vítr mi krade mé vlasy,

jó, to byly tenkrát časy.

Snažil jsem se věřit všemu, co říkali,

ale oni moc dobře věděli,

že byly to jen bláboly.

A pak mi vše ukradli.

Vzpomínáš si ještě na ty historky o Bohu nad námi,

O ďáblech v pekle a andělech v nebi?

A na ty jejich plané sliby…

Nakonec vše byla jen lež, teď už nemám žádnej cash [keš].

Teď ležím tady pod mostem, unaven a pokryt potem.

Už tu zůstanu, navěky, navěky, navěky…

Jedu ulicí, s pěknou (pořádnou) opicí.

Jedu ulicí, protože jsem věřící.

Ještě se nechci zabít,

protože chci ještě něco pořádného zažít.

Třeba svět internetu dobýt,

ale to mi nemůže u FBI projít.

[Ref:]

Jak jen mohu tohle všechno chtít?

Věčně tu přece nemůžu být.

Noc prosněná, moje mysl zasněná.

Moje touha vysněná.

[Konec ref.]

Jedu tu a jedu tam,

Jedu směrem na Vietnam.

Oops, přejel jsem chlápka, jmenoval se Jan.

Policie si už pro mě už jede,

Já se otočím a zeptám: „Jak se vede?“.

Chlápkové se jenom usmějí,

Své pistole už nabíjí.

A svým pohledem mně zabíjí.

Jeden byl Joe, druhej Jack,

A já se dal na útěk…

[Ref.]

PS: Budete-li mít čas, napište mi...

Michal Novotný
Autor