Jak vypadá dnešní svět?

Jak drahý je dnes jeden let?

Jeho nedostatky bych ti

mohl dlouho vyprávět.

Je taková uspěchaná doba,

trochu více času bylo by třeba.

Proč jen bolí mně hlava,

proč jsem ten blbec, kdo stále váhá?

Proč jdu většinou tou špatnou cestou,

přece nejsem člověk s neprůstřelnou vestou!

Jsem taky zranitelná duše,

Ale to je každý, kdo duši má – však on netuše.

Zranitelní jsou všichni lidé,

kteří dobré srdce mají.

Ti ostatní si to nepřipouští

anebo si drogu dají.

Na světě je mnoho dobrých lidé,

kteří to zlo vidí.

Prosadit se je těžké v tomto světě,

peklo se často podobá realitě!

Člověk musí mít mnoho štěstí,

když se ocitá na rozcestí.

Zvolit správně je často těžké až nemožné,

nejedno dítě je přec podobné.

Fyzická bolest přebolí,

kdežto mnohem těžší to je

když srdce zabolí.

Srdce je lidské zlato,

tvrdí mnoho lidí.

A já jsem jedním z nich,

chci změnit svět – tedy rád bych.

Znám jednu teorii – teorii paralelních vesmírů,

Jo, ta je mi jak šitá na míru.

Věřím v tolik věcí,

Nemyslím si, že to jsou kecy.

S každým naším rozhodnutím otvírá se nový vesmír,

jeden se právě vytvořil ve státě Kašmír.

Zde odehrává se daný svět,

Když se člověk rozhodne,

Druhé vesmíry zaniknou,

a člověk nemůže zpět.

Občas se vesmíry znovu otevřou,

a dají ti šanci novou.

Čekat však můžeš věčně,

Když se neotevřou můžeš reagovat zcestně.

Často se už znovu neotevřou,

a ty nedostaneš šanci novou.

A proto: Chop se šance, když ji máš,

počítej s tím, že nějaký čas tomu dáš.

Musíš tomu obětovat docela dost času,

Už však nebudeš patřit k zbytečnému masu,

ale k elitě národa – a ty víš, že to není náhoda!

Už zítra ráno bude ten den,

kdy splní se mi můj velký sen.

Zítra se už nebudu cítit méněcen.

Zítra se už budu cítit jako pán,

Však začne mi vadit, že jsem tak sám.

Sám proti celému světu,

jak ten, kdo nevidí realitu.

Sám přece proti světu bojovat nemůžu,

Chtěl bych potkat někoho, kdo mi řekne: „Já ti pomůžu“.

Tento boj nemůže dobře skončit – já versus svět,

Vždyť jsem jen básník, který hledá modrý květ.

Vidím svět přes svoji bolest,

vidím upadat svoji čest.

Vše byla jenom lest,

a způsobila mi bolest.

Vidím svět přes svoji bolest,

Nevím, proč vše byla jenom lest.

Proč jsou dnes lidé tak lstiví?

Proč s dobou zlo vždy sílí?

Jo, to vskutku nevím,

kdybych věděl, povím.

Ach má drahá, proč mně má bolest dusí,

Proč mám na zádech kůži husí.

Drží mně má bolest, kdy už mně jen pustí,

chci zas žít životem plným radosti.

Ať mně má bolest pustí.

Smutku a bolesti už bylo dosti!

Jediné, co chci je, aby mně ta bolest pustila,

a nechala v klidu žít,

žádnou bolest já už nechci mít.

Ať mně má bolest pustí…

Chceš také dobrým být,

chceš si ještě lépe žít?

Zkus být lepší než ostatní jsou,

zamysli se nad sebou.

V čem ostatní hřeší snaž se nehřešit,

bude se ti lépe žít.

Snaž se čistým být.

Nezodpovědnost je taky hřích,

Nechci být nezodpovědný – hřešil bych.

Zodpovědnost je to, co se dneska velmi cení,

stejně jako když se povaha jedince v lepší mění.

Lidé nemají rádi namyšlené lidi,

společnost tyto lidi špatně vidí.

Egocentrik též není vítána,

vím to od jednoho pána.

Pokrytectví též dobré není,

Někdo nevěří, že se všechno v dobré změní.

To jsou příklady toho, jaký by člověk neměl být,

chce-li si on dobře žít.

Proto měl by si zakázat takovýto být.

Já vím, co říkám a co píšu,

Já to kdysi zkusil, tehdá jsem si pro sebe jen žil.

Náhle přišla změna a já začal žít,

už dříve mohl já ve společnost oblíben být.

Lidský život je změn pln,

Realita občas jako v oku trn.

Občas však naopak Slunce vychází,

když to člověk nejméně čeká.

A lepší se mění realita.

Když já jedu pomalu,

nejsem nikdy ve varu.

To já musím rychle jet,

Je to lepší než-li fet.

A když rychlosti docílím,

jsem nebezpečnej – já vím.

Avšak zatím o tom všem jen sním,

A to nejen když v noci spím.

Rychlost!

 To jediné, co chci.

Rychlost!

 Jediné, co chceš!

Protože já vím po čem ty jdeš,

Já to vím a to není žádná lež!

Woke up this morning,                      [vouk ap dis móning]                                         Když jsem dneska ráno vstal,

it was 1996.                                          [it vos najntýnnajtysix]                                     byl rok 1996.

And there was a great thing             [end dér vos ae grejt fing]                                 A byla tu velká věc,

that I had to fix.                                   [de taj hed tu fix]                                                 kterou jsem musel opravit.

This time I first made my own decision [dis tajm aj frst mejd maj oun disižn] Tehdy jsem se poprvé sám rozhodl.

It was great as a big RNR division.  [it vos grejt as a big raknrol divižn]                 Bylo to velké jako RNR divize.

The quest was not to allow me         [d kvest vos not tů aelau mí]                         Cílem (úkolem) bylo nedovolit mi

to make decision of my own.            [tů mejk disižn of maj oun]                svobodně se rozhodnou.

Then I wake up and the new day will dawn […dej vil dón]                 Poté se probudím a nový den už bude svítat.

I’ll be happy, but trapped inside of me,    [ajl bí hepy bat trend insajd of mí] Budu šťastný, ačkoliv uvnitř vězeň,

But I won’t be able to realize it,                        [bat wount bí ejbl tu rilajz it]             ale nebudu si to moct uvědomit,

So I’ll let it be!                                                     [sou ajl let it bí]                                                   a tak to nechám být!

Seek for love, baby?                           [sík for laf, bejby?]                                             Hledáš lásku, holka?

Seek for love, boy?                             [sík for laf, boj?]                                                  Hledáš lásku, chlapče?

Are you seeking for a man                [ár jů síking for ae men]                                     Hledáš chlapa

or for a woman?                                  [or for ae vumen]                                                nebo ženu?

Is love what you really wish?           [is laf vot jů rili viš]                                            Je láska skutečně to, co si přeješ?

Or are you woman that need             [or ár jů vumen det níd]                                     Nebo jsi ta, která jen potřebuje

money for a better dish?                    [many for ae betr diš]                                         peníze na lepší nádobí!

I would not be glad with this kind,  [aj vut not bí gled vif dis kajnd]                       S takovou bych nebyl spokojen.

It’s about truly and forgiveness.     [its aebaut truly end forgifnes]                        Je to o pravdě a odpuštění.

About love and kindness.                 [aebaut laf end kajndnes]                                  O lásce a vlídnosti.

Love seeker,                                        [laf síkr]                                                                „Hledač lásky”

 the kind you are                                 [d kajnd jů ár]                                                      to jsi ty

Love seeker,                                        [laf síkr]                                                                „Hledač lásky“

 Your love is too far                            [jór laf is tů fár]                                                   tvoje láska je příliš daleko

Love seeker,                                        [laf síkr]                                                                „Hledač lásky“

 So drive to her your car.                   [sou drajf tů her jór kar]                                     tak se vydej a jeď za ní.

Your love is waiting for you right now,                                                         Tvoje láska na tebe právě teď čeká,

But you can’t catch her if you don’t know how.                                         Ale nechytíš ji, když nevíš jak.

Fantazie – lidské štěstí,

dává radost, ne neštěstí.

Svět fantazie je hezký svět,

kdy i v zimě kvete luční květ.

Fantazie nezná strach,

fantazie nezná bolest,

na obloze je hvězdný prach,

a v Betlémě zas křest.

Fantazie velmi krásná je,

je v ní mnoho naděje.

A když někdo štěstí nemá,

hezky se mu nežije.

Fantazie je proň změna,

tam si něco zažije!

Fantazie je nádherná,

když lidská duše potřebuje klid a mír.

Fantazie je překrásná,

lidská mysl nepřežije stesk a žal a fír.

Fantazie rozvíjí mysl.

Ačkoliv nezdá se,

dává to smysl.

Ve světě fantazie můžeš být princ i král,

V tomto světě všechno bys jen dobře hrál.

A nakonec bys dobyl třeba i Svatý Grál.

Mohl bys být Hamlet, princ dánský,

anebo i dánský král.

Šílenství, která rozpadá se v prah,

člověk, který tvrdí, že je vrah.

Přiznává se k zločinu, který nespáchal

vymýšlí si pořád, vymýšlí si dál a dál.

Nikdo nechápe proč na sebe cizí vinu,

Proč před sebe hází minu.

On je příliš zvláštní, on je blázen schopný všeho,

nudný by však svět byl bez něho.

I blázen na tento svět patří

a má tu své místo jako každý jiný.

On na sebe vinu bere,

když se někdo jiný zbavuje viny.

On nezná následky, nepromýšlí dál,

skutečný svět  – toho se  jen bál.

Lepší je zavřít oči a radši nevidět,

nevidět zlo, které přináší náš svět.

Jedinec je proti zbytku bezmocný,

mír může nastolit jen Bůh, ten je všemocný.

Hamlet leží ve své loži

a přemýšlí nad 2 mroži.

Ptá se: „Jelikož“ a „Tudíš“,

Po chvíli však zeptá se

„Migu, taky to cítíš?“.

Chvíli jen tak nasává,

A Mig mu zatím nadává.

 „Buď má milá, buď má víla“,

mluví Hamlet k sklence piva.

A Mig ptá se dál:

„Jsi princ, nebo král?“

Hamlet však nevnímá už dialog

a říká si svůj monolog:

„Pít či nepít, to je to, oč tu běží,

(Zvláště když Hamlet u televize leží)

Zda duše šlechetnější pivo píti,

nebo navždy radši blbec býti.“

A když Hamlet skončil,

otevřel si další pivo.

Mig nevydržel to a

zvolal „Jedno pivo“.

Hamlet začal nasávat,

a Mig zase nadávat:

„I ty Hamlete, nesmíš tolik pít,

protože být neznamená jenom pít.“

Hamlet však už skoro namol,

motá se a chlastá fenol.

Říkám mu, že je to jed,

A on tedy uznává,

že látka je to špinavá.

Hamlet jde už spát,

Zítra musí opět hrát.

A tak tento příběh končí,

když Hamlet už ztrácí oči a jde spát,

zítra bude mít náročnej den – bude zase hrát.

PS: Budete-li mít čas, napište mi...

Michal Novotný
Autor