One day I felt like nobody,                               [van dej aj felt lajn noubady]            Jednou jsem se cítil jako nikdo,

‘cause I got nothing.                                         [kós aj got nafink]                               protože jsem neměl nic.

Then I’ve found my soul,                                 [then ajf faund maj so:l]                     Pak jsem našel svoji duši,

now I’ve got everything.                                  [nau ajf gat evryfink]                          teď mám vše.

And I feel like a king!                                         [end aj fíl lajk ae king]                        A cítím se jak král!

This shows importance of man’s soul            [dis šous impo:tns of mens so:l]  Toto ukazuje důležitost lidské duše.

Self-confident never can’t fall.                         [self konfidnt nevr kánt fól]              Sebevědomí nikdy nepadnou.

I hate lies that hypnotize.                                  [aj hejt lajs det hypnotajz]          Nemám rád lži paralyzující člověka.

I can’t write this without a Muse kiss.     [aj kánt rajt dis vidaut a mjůz kis] Nemůžu tohle psát bez polibku Múzy.

When a Muse kisses me,                                  [ven ae mjůz kisis mí]                         Když políbí mně Můza,

my heart is always true                                      [maj hárt is olvejs trů]                        Mé srdce je vždycky správné.

And will always be.                                           [end vil olvejs bí]                a vždy bude.

This doesn’t mean my life is easygoing,                 [… ízygouin]          To však neznamená, že mám snadný život. My life is hard, very hard thing.                     [maj lajf is hárd, very hard fing]  Můj život je těžká, velmi těžká věc.

I wish my dreams can fulfil now,                      [aj viš my dríms ken flfil nau]            Kéž by se mé sny splnily,

But my self-confidence is low…                      [bat maj selfkonfidns is lau]              ale mám nízké sebevědomí…

Když realita příliš těžká je,

Dobře se tu nežije.

Člověk hledá úniku před problémy,

už nechce žít na té naší Zemi.

Někdo uniká do světa fantazie,

kde se mu dobře žije.

Někdo jiný radši pije.

(Nechci podporovat alkoholismus,

ale je to lepší než pesimismus)

Člověk by se neměl cítit smutně,

ale zničit vše co dobré není.

Nejlepší je, když on svůj

pohled na realitu změní.

Proč připouštět si starosti?

Proč připouštět si hlouposti?

Lepší realitu viděl přes růžové brýle,

a užívat si krásné chvíle.

Neupustit slzu z oka,

dnešní doba – to jsou muka!

Dneska člověk musí pevný být,

aby mohl šťastně žít.

Je tohle skutečný svět, ve kterém já žiji?

Kde školu navštěvuji a kde na chatě piji?

Kde po nocích surfuji a programuji?

Nebo je to jenom jeden dlouhý sen,

který mívá blázen po celý den?

Píšu teď já tuto báseň nebo jenom sním?

Je vždy jenom noc, když já spím?

Jak člověk rozeznal by od reality sen,

kdyby snil i v den?

Co když jsem blázen,

na duši chorý.

Skutečný blázen – to

nejde vyjádřit slovy!

Co když je svět jenom dokonalý sen,

co zdá se mi i v den.

Co když vlastně nic neexistuje,

co když Matrix pravdou je?

To chce hlubší zamyšlení,

ale takového v světě není!

Srdce uvnitř temnoty,

vtaženo do nekonečné nicoty.

Jsem já to nebo ty?

Kdo je vtažen do té nicoty?

Chci najít význam života,

ale jediné, co jsem našel je nicota.

Nicota, prázdno, nevíra,

lepší si dáti sklenku piva!

Poněvadž má duše již není zdráva,

je zničená a nemůže za to tráva.

Zemřít často šlechetnější než naprázdno žíti,

prázdný člověk nikdy nemůže se dobře míti.

Prázdnota může znamenat i smrt,

když duše je vychrtlá, jak chrt.

Když je člověk uzavřen ve své mysli a snaží se nemyslet,

je divné, že najednou může lépe přemýšlet.

Když to třeba je, nikdy si nevzpomene, a tak to nepoužije.

Jeho mysl se zablokuje a už si nevzpomene.

Pocit uvnitř – ten ho ničí,

postupně ho taky zničí.

Cítit se jak nikdo, prázdný jako v nicotě,

vědět to a být normální – nic jiného nechtě.

Když se dívám na tu temnou oblohu,

nevidím já nikde duhu.

Myslel jsem, že i to je ve světě fantazie možné,

ale zjistil jsem, že tomu tak není, což je hrozné.

Uvolnění své fantazie mně svádí k filozofii,

Asi jsem v minulém životě byl filozof, ale teď si taky dobře žiji.

Svádí mně to k filozofii o mimozemském životě,

ve stavu, kdy už se neocitám v normálním [střízlivém] světě.

V alkoholickém opojení člověku připadá,

že se realita mění.

Mění se v takovou, jakou ji člověk chce vidět,

za to, že je v pohodě a je mírně ulítlej by se neměl stydět.

Rozum na chvíli odloží stranou,

nechá pracovat svoji fantazii a začne snít.

Proč by taky měl stále bdít?

Jeho představy zhmotňují jeho touhy, ale i strach,

který jindy rozpadá se v prach.

Fantazie je mocnou zbraní,

která také může svádět k lhaní.

Frekvence jeho myšlenek už vysoká není.

A doufá, že se realita v lepší změní.

Uvolní se na tu chvíli a před problémy uteče,

když realita s problémy se vleče.

Uvolní se na ty krátké chvíle,

po to dobu nosí růžové brýle.

Jak však všechno skončí, pomalu otevírá oči.

A vidí, co nikdy nechtěl,

Přeje se: „Kéž bych tam já nikdy nešel“…

Jednou ráno se mi stalo,

že já střízlivý pil asi málo.

Za to retek bylo dost,

byl jsem nevítaný host.

Nevítaný na vlastní chatě,

říkal mi rozum pak.

Ale líbilo jsem mi v tom světě,

jo, bylo to tak!

Neviděl jsem skoro nic,

byl jsem jako slepý.

Venku sice byla zima,

ale mně bylo hic.

S alkoholem vaří mi krev,

když tepe uvnitř cév.

V tuto chvíli je mi krásně,

vidím všechno tak jasně.

Slyším Elvise samotného,

toho krále mocného.

Já chci být král,

svou opilost já jen hrál.

Přetvařovat se jsem se nikdy nebál!

Dobrý je i fet,

Balzám na duši – prostě med!

Dobrý je toluen,

ale pozor, pak už se ti může

zdát jenom jeden dlouhý sen.

Já však v fetu nejedu,

občas si jen trávu dám.

Necítím se potom na problémy sám.

To, že mně alkohol zabíjí mi jedno je.

Život se musí žít, dokud člověk žije.

Byť už jenom pije!

PS: Složeno ve stavu naprosté pohody po jedné party na chatě (k datu 5. 4. 2002). Tato báseň je originálním textem, který nebyl přepracován při dostavení se do střízlivého stavu…

Lidé jsou často šílení,

oni jsou blázni zmatení.

Nikdy neví, co je čeká,

myslí si, že nezmění se realita.

Opak je však pravdou,

jakožto realita se mění každým dnem.

Občas ale krutou,

když člověk jde za svým snem.

Nikdy neví, co bude dál,

reality se sám často bál.

S každou zradou a lží

si jen myslí, že sní.

Sám je jiný a zradit druhé neumí,

on má čisté svědomí.

Co to vlastně znamená

v lihu být?

To znamená hodně pít.

Nebudu se přetvařovat,

a poodhalím své skryté já.

Možná toho budu litovat,

ale je dobré pravdu znát.

Občas si rád dám,

ale nikdy, když jsem sám.

Moc nechlastám,

ale když můžu, tak si dám.

Alkohol uvolní mi mysl,

a problémů se zbavím.

Ale jen do stavu střízlivosti, já vím.

Má mysl se v tu chvíli povznese,

stejně jako při čtení hackerských taktik Hesse.

Marcus Hess, to velký hacker byl,

ten největší, co kdy žil.

Jeho triky byly prosté,

vůči uživatelům až sprosté.

Marcus taky chlastal dost,

hákoval v lihu a byl Boss.

Být či nebýt, to je to oč tu běží.

Když život marný je, je lepší nežít?

Zda-li je mé štěstí již pohřebené,

anebo ještě ne?

Toť otázka – existuje naděje?

Zda-li mám já jen tak žít,

a nebo taky něčím být.

Kolik práce člověku vlastně změna dá,

a přitom na sebevědomí mu nic nepřidá.

Je to komplex, je to strach,

vždy mám pocit, že jsi vrah.

Nakonec však poznám sám,

co všechno já vlastně mám.

Že nejsem žádná nula,

a vlastně nikdo není.

Nakonec se lidi v lepší změní.

Není tu přec žádný důvod,

zakývat náš český původ.

Češi dobří lidé jsou,

a také vždy budou.

Ať si říká kdo chce, co chce

Češi nejsou špatní – ne!

Možná je to tím, že jsem jedním z nich,

ale nejsem němec říkající „Nur für mich“

Já jsem vcelku jiný člověk a občas i blázen,

nevím, ale často se mi nechce zpátky na Zem.

Zpátky v realitě zjistím mnoho pozitiv,

často divím se tomu – ale to je fakt div.

Když člověk podívá se pravdě do očí,

má pocit, že se nedožije dalšího dne.

Po chvíli hlava se točí i mne.

Avšak je to jenom sugesce,

je to jenom neduh lidu.

Je to věc, která lidem nedovolí klidu.

Na problémy existuje jednoduchá rada,

Je jí zabití problému,

když je jeho existence ještě mladá.

Pod účinky lihu někomu to lépe myslí,

občas si však namlouvají lidé štěstí.

Svět je krásný, když člověku se daří,

PS: Budete-li mít čas, napište mi...

Michal Novotný
Autor