Autor: Michal "Mig" Novotný
Obsah: Přeji si změnit svět
Under the tree
No money to pay
Low blood pressure
Poblázněný
Deja Vu
Malý kytarista
Deaf (hluchý)
Kritika
Bolest
Abeceda
Jazyk písmen
Největší hřích
Člověk
Báseň
Počet básní: 15 - 11 českých, 4 anglické (ale jejich zpětné překlady do ČJ jsou
volné)
Přeji
si změnu,
chci
změnit svět.
Přeji
si změnu,
chci
ji hned.
Tak
ji musím mít,
bude
se mi lépe žít.
Ačkoliv
to zdá se těžké,
ono
to je vlastně lehké.
Ale
prvně já se musím změnit,
jinak
svět nemohu měnit.
Budu
však od Tebe potřebovat pomoc,
Nebude
to těžké, teda ne moc.
Až
tu změnu budu mít,
bude
se všem lépe žít.
G
Please excuse me while [plís ekskjůz
mí vajl] Omluv mě prosím než
C
I tell him how
do I feel. [aj tel him hau
dů aj fíl] mu řeknu, jak se cítím.
G
Because these things are [bikóz dís
fings ár] Protože tyto věci
jsou
D
so
bad and returns
so real [sou bed and ritr:ns sou ríl] Tak
zlé a vrací se tak skutečné
C
Now
tell me why, [nau tel mí vaj] Teď mi řekni proč,
G D
I’m
to young to die [ajm tů jang
tu daj] jsem
příliš mladý, abych zemřel
C
Now
tell me why, [nau tel mí
vaj] Teď mi řekni proč.
G D
Don’t tell me goodbye [dont tel mí gudbaj] Neříkej mi “sbohem”
G C
While the lightning storm is here [vajl d lajtin’ storm is hír] Když je tu
silná bouře,
G D
I can’t tell
you how do I feel. [aj kent
tel jů hau dů aj fíl] Nemohu Ti
říct, jak se cítím
G C
This is no game, I’m afraid, [dis is
nou gejm, ajm aefrejd] Obávám
se, že to není žádná hra
G D
I am afraid of
the Gods hate. [ajem aefrejd of
d Gads hejt] Obávám se Boží nenávisti, trestu
G C
I
don’t want you to hate me, [aj
don’t vont jů tů hejt mí] Nechci,
abys mě nenáviděl
G D
You’re the one
who made me. [jůr d van hů
mejd mí] Jsi ten, kdo mě stvořil.
C
Can’t you see, [kánt jů
sí] (Copak)
Nevidíš,
G D
I am trying to be
a good one. [ajem trajin’ tu bí
ae gud van] že
se snažím být dobrý
C
Can’t you see, [kánt jů
sí] (Copak)
Nevidíš,
G D
I am trying not to be a bad one. [ajem trajin’ not tu
bí ae bet van] že
se snažím nebýt špatný.
G C G D
Now
I’m standing under the
tree [nau ajm
stendin’ andr d trí] Teď
stojím pod stromem
G C G D
And
my mind is totally free [end maj majnd is toutaely
frí] A
má mysl je
absolutně volná
C G D
Oh,
I’ve got a feeling inside of me [ou, ajf
gat ae fílin’ insajd of mí] Ach, mám pocit uvnitř sebe
C G D
a bad feeling inside
of me [ae bet fílin‘ insajd
of mí] špatný
pocit uvnitř sebe
G
C G D
Power of thunder, crashing this city [pavr of
fandr, krešin’ dis sity] Síla hromu,
ničící tohle město
G
C G
D
Power of thunder, electricity [pavr of
fandr, elekrisity] Síla hromu, elektriky
G
C G D
I’ve got to sing while do I feel. [ajf
gat tů sin’
vajl dů aj
fíl] Musím
si zpívat dokud cítím.
G C G D
I’ve got to sing before I die [ajf gat
tů sin’ bifór aj
daj] Musím si
zpívat než zemřu.
G
C G D
I’ve got to sing while world
is real. [ajf gat tů sin’
vajl wrld is ríl] Musím si zpívat dokud je svět skutečný
G
C G D
I’ve got to sing no matter
why. [ajf gat tů sin’ nou
medr vaj] Musím
si zpívat, nezáleží na
tom proč.
Today it is sunny, [t:dej it
is sany] Dneska je slunečno,
but
I have no money. [bat aj hef nou many] ale já nemám peníze.
No money to buy [nou many tů
baj] Žádné peníze na
koupi
what do I want. [vot dů aj vont] toho, co
chci
I don’t know why [aj dont
nou vaj] Nevím proč
I have no money [aj hef
nou many] nemám žádné peníze.
What to tell you, [vot tů
tel jů] Co ti
mám říct,
what to do? [vot tů dů] co
mám dělat?
What to tell you, [vot tů
tel jů] Co ti
mám říct,
what should I do? [vot šut aj dů] co bych
měl udělat?
What to tell you, [vot tů
tel jů] Co ti
mám říct,
I have no money to pay [aj hef
nou many tů pej] nemám peníze na
zaplacení.
What to tell you, [vot tů
tel jů] Co ti
mám říct,
Exactly as I say, [ikzekly es aj
sej] přesně jak říkám,
What to tell you, [vot tů
tel jů] Co ti
mám říct,
no money to pay. [nou many tů pej] nemám peníze na
zaplacení.
Is it you who’s here? [is it jů hůs hír] Jsi to ty, kdo tu je?
Is this situation real. [is dis situejšn ríl] Je (tato situace)
tohle skutečn(á)é.
Or who’s here? [or
hůs hír] nebo kdo je
tu?
your identity I can’t feel. [jór ajdentity aj kánt fíl] Tvoji identitu
nemohu cítit.
Now tell me who are you, [nau tel mí hů ár jů] A teď mi řekni, kdo jsi,
who I am talking to? [hů ajem tókin’ tů] ke komu teď mluvím?
Can you tell me your name, [ken jů tel mí jór nejm] Můžeš mi říct, jak se jmenuješ.
If you are bad, I won’t blame. [if jů ár
bed, aj von’t blejm] Pokud jsi “špaťnák”, nebudu tě
obviňovat.
I have lost my eyes, [aj hef lost
maj ajs] Ztratil jsem oči,
no, no, no, oh, my eyes. [nou,
nou, nou, ou, maj ajs] ne, ne, ne, ach, moje
oči.
I have lost my eyes, [aj hef lost
maj ajs] Ztratil jsem oči,
phew, I haven’t lost my eyes [fjů, aj hevn’t lost…] Uf, neztratil jsem oči
Just my blood pressure was low, [džast maj blad prežr
vos lau] Jen
můj krevní tlak byl nízký,
I don’t
how it was
possible, how!? [aj
don’t nou hau
it vos posibl hau] Nevím, jak to bylo možné. Jak!?
Doesn’t matter how, [dazn metr hau] Nezáleží na
tom jak,
‘cause it’s no longer low. [kós its nou
longer lau] protože
už není nízký.
Poblázněný vše se zdám být,
ale neodpustím si dobrou
náladu mít.
Bavil jsem se hodně moc,
díky všem za pomoc.
A cítil jsem se jako král,
když jsem na piáno hrál.
Rock’n’roll je dobrý styl,
a Elvis v něm dobrý byl.
Mám rád rock’n’roll,
ty rytmy mi do hlavy jdou.
Rozpoutají hnedka show,
tak dobré jsou.
Když
jsi měl někdy pocit,
že
jsi už někdy něco už viděl
a
vidět jsi to ještě nemohl.
Anebo
takový pocit,
že
jsi k tobě někdo přišel,
kdo
ještě ani nemohl.
Když
jsi měl někdy pocit,
že
někoho dávno znáš.
ve
skutečnosti ho neznáš,
ale
v duši to tvrzení odmítáš.
Když
to byl jen myšlenkový klam,
„nemysli
si, takový klamy taky mám.“
Byla
to jen tvoje vize,
v mozku
tvém iluze.
Říká
se tomu Deja Vu,
říkej
tomu, jak se tomu říkat má.
Je
to Deja Vu, rozum to dá.
Chvilková
porucha v mysli tvé,
Deja Vu není skutečnost – to ne!
Mnoho
lidí ten pocit mělo aniž by chtělo.
Takových
věcí si člověk neuvědomí, věcí, které by se měli brát na vědomí.
Deja Vu je však lepší než Jamais
Vu,
tedy
klam opačný,
ach,
ten bývá zmatečný.
Je
to klam, kdy si člověk myslí, že něco nikdy nebylo
a
není to tím, že se předtím moc vypilo.
Není
to jen okno, kdy vzpomenu si pak,
je
to když si nikdy nevzpomenu – ach, přesně tak.
Radši
míti Deja Vu,
a
každý ho někdy měl.
Přijde
to samo,
aniž
by člověk chtěl.
PS: Pro ty, kteří z této
básně nepochopili, co je to Deja Vu
a Jamais Vu (asi jich bude
hodně :(), si mohou přečíst tento popis:
1. Deja Vu
[z francouzštiny, foneticky „dežavi“, v angličtině však čtou „dežavů“]
je myšlenková porucha, kdy si člověk myslí, že se opakuje nějaká událost (něco
viděl, něco slyšel apod.), co již v minulosti nastalo, ale ve skutečnosti
se to nikdy nestalo. Například když má člověk pocit, že jsem v minulosti
slyšel něco, co mi kamarád říkal, ale ve skutečnosti to teď říkal poprvé
v životě a nikdo to tudiš nemohl předtím slyšet
(ani já).
2. Jamais Vu
[z francouzštiny, ang. foneticky psáno „ž: ma vů“ – jinak „ž: ma vi“] je myšlenková porucha,
kdy si člověk myslí, že se naopak daná událost nikdy nestala, ale ve
skutečnosti se již několikrát stala a on se ji také dozvěděl. V tu době
zřejmě nevnímal realitu, protože má pocit, že se to nikdy nestalo (informaci
nikdy neslyšel, něco nikdy neviděl apod.).
Oba tyto jevy spadají do hlubin parapsychologie…
Ach,
malý kytarista nám hrál blues,
Dnes
malý kytarista nám hrál blues.
Říkal,
že má rád rock ‘n roll a blues
a taky Elvise a jeho Blue Suede Shoes.
Říkal
jsem mu: „Pojď na chatu k nám hrát“,
on
jen odvětil: „Velmi rád!“,
protože
ještě nikdo nechtěl,
aby
jim malý kytarista hrál.
Malý
kytarista na chatu dnes přišel,
pít
však vůbec, ani trochu, nechtěl.
Řekl
jsem mu: „Zahrej nám!“ a
poté
jsem měl pocit, že přišel Elvis sám.
Nikdo
nehrál blues lépe než on,
Svět
bluesu by něj mohl uspořádat hon.
On
dokonce i zpíval jako Elvis sám,
Lhoci mu řekl: „Hrej, já si sólo dám.“
Wow,
to byl ale blues,
lepší
než Blue Suede Shoes.
Malý
kytarista byl novým Elvisem,
pak
probudil jsem se a skončil ten dlouhý sen.
Ach,
malý kytarista nám hrál blues.
Ach,
malý kytarista ve snu nám hrál blues.
Ach,
malý kytarista.
Oh,
malý kytarista.
Jo,
malý kytarista.
When I try to listen to this
song [ven aj
traj tů lisn
tů dis song] Když
se snažít poslouchat tuto písničku.
I know that everything,
everything is gone. [aj nou
det evryfing… is gon] Vím, že je všechno
pryč.
Well, never, I will never hear [wel, nevr,
aj vil nevr hír] No, nikdy, nebudu (už) nikdy
slyšet.
You can’t imagine how
do I feel. [jů kánt imedžin hau
dů aj fíl] Neumíš si představit, jak se cítím.
I can’t tell you
what does it mean. [aj kánt tel jů vot das
it mín] Nemohu ti říct, co to znamená.
Can’t tell you
what does the word mean [d vr:d] Nemohu ti
říct, co to slovo znamená.
Because I can’t hear the
word, I can’t hear.[bikós aj
kánt hír d vrd…] Protože
neslyším to slovo, neslyším.
Oh
no, no, no, no, I can’t hear. [ou nou, no, no, nou, aj kánt hír] Ach ne, ne, ne, ne, neslyším.
Radši
bych měl jít na místo, kde jsou tolerantní lidi,
kteří
nevidí, ve všem, co dělám nějaké chyby.
Radši
bych měl jít na místo, kde lidi tak nekritizují,
na
místo, kde normálním životem žijí.
Sám
stěží vím, jestli pravdu mají nebo jen lžou,
když
pořád jenom a jenom kritizujou.
Myslí
si, že se lží je to vždycky lepší,
myslí
si, že lepší je lhát.
Já
asi vím, čím to je, ale já jsem jiný,
já
se nechci pravdy bát!
Lidé
by si neměli tolik lhát,
lži
osobně nemám vůbec rád.
Lidé
příliš často lžou,
sám
nevím, jestli je to pravda nebo lež.
Vlastně
nikdy nevím, co si myslí ostatní,
tak
co chceš?
Existují
však i čestní lidé,
i
tací se najít mezi námi dají,
ty
však věčně smůlu mají.
Bolí
mě hlava, nenalézám dech,
bolí
mě nohy, raděj bych si leh.
Bolí
mě ruce, nemohu pracovat,
bolí
mě všechno, chci už jít spát.
Bolí
mě plíce, já se dusím,
nemohu
jít spát, pracovat já musím.
Bolí
mě žebra, bolí mě kosti,
Jdu
pro Bručen, bolesti již bylo dosti.
Bolí
mě žebra, bolí mě kosti,
Jdu
pro Brufen, bolesti již bylo dosti.
Bolí
mě žebra, bolí mě kosti,
Jdu
pro Brufen, bolesti již bylo dosti.
Tlukot
mého srdce je slabší a slaší,
obávám
se, že přišlo to nejhorší.
Ostatně
nevím proč zde a tak brzy,
V knize
osudu bylo psáno, že stane se to v tvrzi.
Bolí
mě žebra, bolí mě kosti,
Jdu
pro Brufen, bolesti již bylo dosti.
A
jako Albert Einstein,
B
jako srdcebol mého já.
C
jakož to celý Kain,
D
jako důvěra, kterou mi láska dá.
E
jako elektřina a blesky
F
jako moje velká fantazie,
G
jako skrytý génius, co uvnitř mě žije.
H
jako Hitler, kterým nemohu být.
I
jako ideje, bez nichž nemohu žít.
J
jakož to já Bohem nemohu být.
K jakož
to já Casanova nejsem
L
jakož to labilní už neumím být.
M
jakož to já Migul jsem
a už se necítím méněcen
N
jakož Novatisem taky umím být
O
jakož nejsem objev století
P
jakož to absinta už nebudu pít
Q
jakož tohle je jen smetí
a literární brak
A bohužel je to tak!
R
jakož písmeno, které mě trápí
S znamená
ať na smetí to spálí drak
protože tohle je jen literární brak.
T
jako teplota mé krve
U
jakož to hudba, která mě teď unáší
V za
odvahu říci pravdu, že jsem vůl
W
jako vlna, co moji duši pryč odnáší
na místo, kde nachází se zlatý důl.
X
jako xylofon, na který se nikdy nenaučím hrát
Y
jako ypsilon, písmeno jehož jsem se musel bát
Z jako
zebra, co přes cestu mi přešla nyní
Ž
jako otázka, co život se mnou dále míní
J je moje vlastní,
samozvané zvláštní já.
I jako inteligence, co srší
ze člověka, jež rozum má.
N jako nevidomost,
slepota to duše mé.
S jako starost,
mé city hluboké.
E jako energie,
co naživu mě drží
M jakož mě nikdo nezabije
i když dny se mi už mlží.
JINS jako jiný,
JINSEM jako jiní,
Vlastní jazyk řekne,
co Mig
tímto míní.
Chci pravdu slyšet o osobě
své,
Jak vidí mě okolí, okolí mé.
Již jsem připraven na pravdu
krutou,
Myslíte-li si to, nebojte se
říci,
že mám hlavou dutou.
Co člověk jako já tu dělat má?
Hmm, asi všechno, co se jen dá.
Jistá otázka zde však je,
zní „Žije ještě naděje?“
A proč člověk vlastně žije?
Nestěžuji si, však význam
hledám,
skončím až ho najdu, bez boje
se nedám!
Má-li ten boj smysl však
nevím,
znáte-li odpověď, odpovězte
prosím
Nechci hledat, co už objeveno
bylo,
ale potřebuji to vědět,
aby se mi lépe žilo.
Zdá se mi, že já se topím,
v toku myšlenek svých.
Ale ve skutečnosti nic nevím,
což je ten největší hřích.
Podívej se na sebe, živá
hmoto.
Trocha masa, trocha kostí. Ty
lakoto.
Co jsi víc než jenom živá
hmota,
Je to tak – svatá prostota.
Tohle je však vážně prosté,
tvor občas mluvící sprostě.
Nikdo z nás tu není víc,
mnoho nás má rakovinu plic.
Proč však tu rakovinu mají,
se až potom ptají.
Nenapadá je, že si zdraví
ničí oni sami,
když za cigarety utrácejí své
drahocenné money. [mani, peníze :)]
“Kdo je člověk?”, zní
otázka má.
“Nikdo”, zní
odpověď bolavá.
Kdo je a proč tu je?
Co vůbec dělá, proč žije?
Kdo
to ví, ať odpoví.
Člověk je jen hora masa a kostí,
většinou s hlavou plnou blbostí.
Není to však kritika,
to ne, opravdu ne, zdaleka.
Mám kamarádů docela dost,
ale často se cítím jako
nezvaný host.
Mám kamarádů mnoho,
ale to je toho.
Věřím v jednu teorii,
že za všechno si mohu sám.
Ačkoliv mám fantazii,
necítím se jako její pán.
Ta teorie říká, že chyba
nemůže být v jiných,
ale musím ji hledat v sobě
sám.
A až poté se stane ze mě mého
života pán.
Musím hledat v sobě chyby,
zmínit se o sobě všude bezpochyby.
Musím měnit své já,
dokud spokojený nebudu.
Hledání mi chvilku dá,
ale pak si neudělám ostudu.
B jak báseň, o tom že nemám
klid
A jak atom, kterým já nechci
být
S jak sova moudrá je
E jak epilog mé naděje
N jak něco, co já nevím
T jak tělo bez duše
O jak ovád zabit netuše
H jak hlupák od přírody
L jako lep na nehody
E jak elektrický proud
N jak nebýt
E jak etika
N jak nežít
I jak idylka,
co už dávno tu přestala být.
PS: Budete-li mít čas, napište mi...