Autor: Michal "Mig" Novotný
Obsah: Vojna a mír
Francie
Spánek v autobuse
Nula
Život
V tom městečku nad Metují
V malé džungli
Žít a zemřít
Pravda
Endorfíny
Life
Počet básní: 11 - 10 českých, 1 anglická (ale jejich zpětné překlady do ČJ jsou
volné, a to především u označených hvězdičkou [*])
Dát se na vojáka může být dobrý job
Bylo by to dobrodružství za všech dob.
Před válkou nás chrání, zajišťují mír
bohové všech náboženství a všech vír.
Vojna, to je tíže sama,
Ale jen tak mezi náma:
O dobrodružství tam nouze není,
A zajímáš se o pořád aktuální dění.
Nemám rád ty války krutý,
co vymyslí ty hlavy dutý.
A tak se snaž dobrodruhu ze všech sil
zajistit tu jenom vojnu a věčný mír.
Blankytně modré nebe a čirá voda,
Ve Verdonu ve Francii – věčná pohoda.
Je středa 25. září,
Našemu výletu se daří.
Slunce pěkně, hezky svítí
Až hřích nyní depresi míti.
Večer vždy se tady paří,
A krev v žilách se mi vaří.
Francie je hezká zem,
Tak jen prolít krev a vrátit se sem.
Ležím na zemi,
ležím sám a sám.
Nikdo nerozumí
Však já jsem svůj pán.
Sic pravda, že tam je mnoho smetí
A není to módní trend, co právě letí.
Ale jinak spát v autobuse nemohu,
A tak spánkem na zemi já si pomohu
Spánek v autobuse není zrovna můj ideál
toho, že neusnu jsem se však bál.
Sám nevím, kdo jsem
chci jít pryč, odejít ven.
Stěží pak já soudit mohu,
Věřícím se pomůže-li věrnost Bohu.
Zda-li víra pomůže
člověku, co jít dál už nemůže
Kdo je člověk – nevím sám
Ne, nevím zda-li jsem svůj pán.
Jsem naprostá nula,
naprosté nic nechci být.
Vidím svět fakt zdola,
chci zpět do výšin jít,
abych si mohl zas dobře žít.
Deprese či sláva,
Ty to nejsou.
Hlupák váhá,
Když s ním slavit nejdou.
Hodnoty je třeba hledat jinde,
tedy ve věcech jiných.
Neptejte se mne však kde,
Každý si je sám musí najít.
A to je ten dar jménem život,
jak již mnohdy rčeno.
Jak loďka plující soutokem vod,
jak voda, jež nemá jméno.
K čemu však, když si jej člověk neváží.
Život je to nejcennější, nechť na něm záleží.
Vše ostatní je pomíjivé,
Jenom život ne.
V záři zapadajícího Slunce,
v tamté nedaleké tůňce.
Ve stínu stromů,
daleko od všech domů
bych jedno přání měl.
Na to místě milovat
bych tě chtěl.
Ničím nerušeni, sami dva,
to je ta jediná touha má.
Jo, tak bych si to přál,
však nevím, co bude dál.
Možná by se naše osudy v jeden spojily,
byli bychom šťastní porozumění máme-li.
To však dodnes nikdo neví,
co stane se, když cesty
dvou se náhle spojí,
v tom městečku nad Metují.
Takhle v malé džungli,
jsem se cítil jako král.
Když v té džungli
jsem svoji milou miloval.
A ta malá džungle,
Ta fakt malá byla,
Odcházím a hle,
zjevila se víla.
Oops, co se stalo?
Co se asi mohlo stát?
Já vypil jsem málo.
Já mám se rád.
Přišla víla blíže
ve svém bílém šatu.
Já podíval se dolů
a viděl svoji chatu.
Víla náhle odcházela,
já zmatený velice byl.
Však deprese přicházela,
byl jsem na konci svých sil.
Byla mi zima,
vodkou zahříval jsem se.
Přišla i rýma,
a pak probudil jsem se.
Život, to je náhoda, a smrt je Boží trest,
když stane se nehoda na jedné z našich cest.
Bůh trestá nevinné, hříšníky však ne,
měl by si rozmyslet, co vlastně chce.
Nevinné by měl nechat být,
ale hříšníci by tu neměli žít.
Myslím však hříšníky
jako jsou zločinci a vrazi.
Když je trestán nevinný,
v srdci člověka to mrazí.
Všichni lidi drazí,
vážně mně to mrazí.
Jsem jeden z Vás
a užívám si života krás.
Nevinné by měl Bůh nechat žít,
zločinci a vrazi by měli zemřít.
Ano, a o tom to je: Žít a zemřít!
Láska nebo nenávist,
pýcha nebo závist.
Radost či bolest,
pravda nebo lest.
Co na tom záleží,
každý má, co mu náleží.
Každý má, co si zaslouží,
a ne to po čem touží.
Chceš-li pravdu slyšet,
budeš hezky mlčet.
A teď pojď blíže,
slyš! Ta pravdy tíže.
Vše jsou jen chemické reakce,
podněty pro tvé další akce.
A odehrávají se v tvém mozku.
V tvém těle duši tvou zrcadlí,
a důsledek na ty, co nad tím bádají?
Jsou většinou duševně rozpadlí.
Schizofrenici to často jsou,
ale přiznat to nechcou.
Co vlastně jsou vůbec zač?
Nač je máme – nač?
Proč se nás snaží mnohdy zničit,
a nedovolí nám pohodu cítit?
Jsou to jen chemické látky,
neovlivňují žádné hádky.
Existuje krása těchto chemických látek?
Ne, zajišťují v nás jen věčný zmatek.
Jsou to však skutečně tyto látky,
co deprese nám vrací zpátky?
Je to skutečně to, co je za to vino?
No comment, lepší býti „mimo“.
Vědci mnohdá říkají,
že odpověď neznají.
Otázka zní nyní,
co tím vědci míní.
Zda ty látky schopny toho jsou,
Vědci se do té práce neženou.
Studium lidského těla je náročné,
No, možná to chci –a proč taky ne?
PS: Endorfiny jsou sice látky skutečně ovlivňující naši náladu, ale jinak není z této básně nic pravdivé.
Wild blood in my veins, [vajld blad in maj vejns] Divoká krev s mých žilách,
Want to be one who entertains. [vont tu bí van hů entrtejns] chci být, ten kdo ostatní pobaví.
I was born to be one, [aj vos bo:n tu bi van] Narodil jsem se, abych někým byl
And I think it’s fun. [end aj fink its fan] A to myslím, že je směšné
To be someone. [tu bí samvan] Být někdo.
yeah, I think it’s really fun. [jé, aj fink its rili fan] Jo, myslím,že je to skutečně směšné
On the 9th October 1984, [on d najnf of oktobr najntyejtyfo:r] Dne 9. října 1984,
I had asked for more. [aj hed askd for mo:r] jsem požádal o víc.
I wanted to be alive again [aj vontid tu bí aelajf aegen] Chtěl jsem být zas naživu,
In a brand new one. [in ae brend ňu: van] jako někdo zcela jiný *
One day my soul was reborned, [van dej maj so:l vos ribórnd] Jednoho dne se duše má znova zrodila
It was born to be wild again. [it vos born tu bí vajl] Zrodila se zase k neklidu.
My dreams of beautiful life has returned [maj dráma of bjutifl lajf… ritrnd] Mé sny o kráse života se vrátily
To confirm it I took my pen [tu konfrm it aj tuk maj pen] Abych to potvrdil, vzal jsem tužku,
and wrote it down then. [end rout it daun den] a poté to napsal na papír.*
My mood is well, oh, my mood [maj mu:d is vel, ou, maj mu:d] Jsem v dobré náladě, ach, moje nálada
There are many things [de:r a:r meny finks] Existuje mnoho věcí,
I had never understood. [aj hed nevr andrstud] které jsem nikdy nepochopil.
There’s a vulnerable place [de:rs ae valnae(re)bl plejs] Existuje zranitelné místo,
in my heart [in maj ha:rt] V mém srdci
But now I hope I had picked [bat nau aj houp aj hed pikd] Ale doufám, že teď jsem si vytáhl
my happy card. [maj hepy ka:d] svoji šťastnou kartu.
I hope my life will never fade to black […fejd tu blek…] Doufám, že se můj život nikdy nezmění k horšímu
I don‘t want the depressions to be back. Nechci, aby se mi vrátily zpátky ty deprese.
There is nothing as worth as your life […es vorf es…] Neexistuje nic cennějšího než tvůj život.
So realize it and live while you are alive! Tak si to uvědom a žij naplno dokuj jsi naživu! *
PS: Budete-li mít čas, napište mi...