Autor: Michal "Mig" Novotný
Obsah: Poem without name
Pohled
Mig
Septima A
Moderní doba (podtitul: Corazon candoroso)
Elektroda
Přání
Lidskost
Již delší dobu...
Já?
Úlet
Sám (karaoke na Nirvana - All Apologies)
Super sen (karaoke na Las Ketchup - Asereje)
Počet básní: 13 - 12 českých, 1 anglická (ale jejich zpětné překlady do ČJ jsou
volné, a to především u označených hvězdičkou [*])
Inside of my fantasy, [insajd of maj fentaezý] Uvnitř mé fantazie,
I’m looking for some ecstasy. [ajm luking for sam ekstasý] hledám nějakou extázi.
Looking for some Mary Jane [lukin’ for sam mery džejn] Hledám nějakou trávu,
in the street called Lady Lane [... lejdy lejn …] V ulici nazvané Lady Lane
I want to have a time [aj vont tů hev ae tajm] Chci mít čas,
and want to learn this rhyme. [end vont tů lérn dis rajm] a naučit se tento verš.
Since I had first time Mary Jane [sins aj hed first tajm mery džejn] Od toho, co jsem měl poprvé trávu,
I feel I will want it again. [aj fíl aj vil vont it aegen] Cítím, že ji budu chtít zas.
PS: This poem is not about me! = Tato báseň není o mě!
Jediný pohled na sebe,
předsvědčí mě, že nejsem hoden Tebe.
Jen jeden pohled stačí,
a moje duše už netančí.
Jen jeden pohled,
jež se mi celou dobu hezký zdál.
Dokázal mi,
že já nejsem král.
Jen jediný Tvůj pohled,
jen jeden a řekl mi vše.
Tvé oči mluví více,
než třeba je.
Řeč očí napověděla mě,
že upřímnost je na vině.
Já jsem věčně upřímný,
a lid to nemá rád.
Lid si myslí,
že chce upřímnost,
Nemá ji však rád,
aspoň ne moc!
Lidé neví, co od jiných chtějí.
Pravdy se oni sami bojí!
Řeč očí však nelze nikdy.
Tam se všechno pozná,
ale taky ne vždy.
Lze tam poznat lásku i strach,
nepoznám však, že ten člověk je vrah.
Lze tam poznat klid i nenávist,
Nevím však, že ho ovládá závist.
Však na očích lze poznat problém,
problém a lidské trápení.
Já jsem taky jen člověk
a na tom nic nezmění.
Kdo jsem vůbec já?
Jsem ten, kdo smůlu má?
A jaký vlastně jsem?
Čestný a upřímný já jsem.
Já jsem upřímný,
Já jsem Michal Novotný.
Já jsem čestný,
A pomoci vždy ochotný.
Jak mě chápe mnoho lidí
to já vskutku nevím.
Já jsem sám sebou,
to jediné určitě vím.
V nedalekém městečku,
nekoupíš nic za kačku.
Na tamnějším gymnáziu
já o život bojuju.
Naše skvělá třída,
Septima se jmenuje,
o život a vzdělání již
sedmým rokem bojuje.
Jó, bojuje!
V nedalekém městečku,
kde každý žvejká žvejkačku
se jednoho dne narodil
i Vladimír, co pivo pil.
Svitavy nejsou městem vzdělání,
ale městem pařby.
Není pravda, že pracovitého člověka tu není,
ale těch tu není moc.
Já mám rád lid,
Mnoho lidí mne však nemá rádo,
Tak nemohu šťastný být.
Mnoho lidí by asi bylo radši,
kdybych se nikdy nenarodil.
Když jsem byl mladší,
měl jsem asi více sil.
Teď pohlédnu na svět tak,
jak musím a už to vím.
Nedochážu pochopit,
Proč bouřit se a špatně žít.
Však nyní již vím,
že ne všichni dobří jsou.
Říct snad ještě smím,
že často mě štvou.
Po dlouhých úvahách
já zjistil jsem sám,
že já něco speciálního mám.
Uvěřil jsem tomu,
Co o mne pár lidí řeklo,
Což je důvod si myslet,
že mým koncem
nikdy nebude peklo.
Pár lidí mi řeklo jen:
Corazon candoroso y liso [korazón kandorózo y lizó] Srdce upřímné a rovné
esas tienes [esas tínes] ty máš.
Sí, corazon candoroso y liso [sí, korazón kandorózo y lizó] Ano, srdce upřímné a rovné
Já Vám povím jaký je dnešní svět,
ale chcete to skutečně vědět?
Jaký je dnešní lid,
co nikdy nemá klid?
Ačkoliv je pravda krutá
a často bolí dost,
Má hlavá není dutá,
myšlenkový samorost.
Chceš to skutečně slyšet?
Skutečně to chceš?
Nebo je pro Tebe lepší ta lež,
ve které žiješ?
Lidé dnes příliš závidí,
nic jiného často nevidí.
Kdo má peníze,
ten má všeho dost.
Ale kdo je nemá,
pokládá vše za blbost.
Jenom hledá způsob,
jak obohatit se finančně sám.
A je mi jedno, že většina lidí
namítá, že pravdu nemám.
Kam zanikla úcta k lidem,
jako jedincům, jež nenahraditelní jsou.
Proč lidé dnes kradou s klidem?
Proč slušní zločinci se stanou?
Proč jsou mezi námi i vrazi?
Proč mne realita často mrazí?
Proč doba svět zkazila,
a lidskou duši zabila?
To asi stěží pochopím,
a není to tím, že jsem nechápavý,
to už vím.
Jedna malá elektroda,
co mozku se dotknula
zajistila vzpomínku,
co už dávno nebyla.
Vzpomínka tam stále byla,
pouze v mysli nežila.
čekala na oživení,
jež bez šoku možné není.
Tento šok, vždy velkou cenu má,
ale důkladné promyšlení, to rozum dá.
Mohlo by se totiž stát,
že by se člověk přestal mít rád.
Dostat by pak pocit konce mohl,
a nikdo by mu nepomohl.
Že je noc a já spát nemohu
znamená jen to, že k spánku si pomohu.
Dělám to sice nerad,
ale musím to udělat.
Jsou to sice nervové jedy,
ale to ostatně káva taky,
tedy do určité míry.
Ta káva – silný turek,
co nespavost mi způsobil.
Neusnu, mám ještě hodně sil.
Únava přijde s velkým zpožděním,
to už předem vím.
Já mám jedno přání,
chci pařit bez přestání.
Oh, mám jedno přání,
Jen pařit bez přestání.
Musím se změnit,
změnit zcela ve všem.
Není to jednoduché,
ale byl by to můj sen.
Mám však jiné sny,
ty však tajné jsou.
Pak mám ale i sny,
kdy po mě agenti jdou.
Mám sny, které provokují zamyšlení nad tím,
kdo jsem, co mám a co jsem dokázal.
Jsou to jenom sny, ale aby to nebyla realita jsem se bál.
Mám mnoho tajných,
ale nereálných snů.
Často opakují se během několika dnů.
To jsou poté dobré noci,
a špatná rána,
Má duše je jak utržená,
jindy připoutána.
Asi neumím se někdy ovládnout,
protože je těžké něco takového zvládnout.
Sny bývají mnohdy různé,
ke všem se přiznat nehodlám.
Ty o slávě jsou taky zajímavé,
ale častěji ještě lepší mám.
O snech svých psát zde
by bylo pro mne nemilé.
Mnoho jistě říkalo by
... --- ... (domyslete si sami)
Pro ten jeden
já žil bych jen.
Pro tu jednu noc
já chtěl jednu věc moc.
Pro to jedno pozdvižení
srovnání žádné není.
Pro tu jednu show
už zas po mě jdou.
Pro jediný den z mnoha
prosil bych já Boha
Pro jedinou noc pod širým nebem
nehodlám já zabývat se snem.
Pro každou kudlu v zádech,
kterou by mi tam lidé rádi vrazili.
Pro každou kulku v hlavě,
pro ty, co nejradši by mě zabili
bych si trochu lidskosti přál.
Nevidím důvod proč
bych se těch chudáků bál.
Stačí jen jedno zamyšlení nad tím,
co je dobré a co není.
Hned už vím, že vše špatně je,
co zbývá jim, když už ani naděje?
Cítím jako by mě moje mysl
už dávno opustit chtěla.
Jako by se hádala se zbytkem těla.
Jako by rozum mi byl na obtíž,
Jako by pouhé city mi byly blíž.
City a pocity,
toť co cítím teď.
Cesta je dlouhá,
Tak rozume veď!
Ty však ale nechceš vést,
už se mi do života nechceš plést.
Necháváš mě radši být,
jen ve mně ničíš touhu pít.
Když jsem všechnu už zas zkazil,
bylo jasné, že mne trápit necháš.
Dříve jsem se napil,
už ani tohle potěšení mi nedáš.
Již delší dobu se ti snažím říct,
že mám Tě rád.
Již delší dobu se ti snažím říct,
že cítím se sám.
Již delší dobu se ti snažím říct,
Že cítím něco, co ani popsat neumím.
Již delší dobu se ti snažím říct,
že si v životě nechci dovolovat,
co nemohu a co smím.
Již delší dobu se ti snažím říct,
že se cítím jak neživá bytost
Již delší dobu se ti snažím říct,
že mám toho už dost.
Odteď požaduji změnu,
musím se změnit sám.
Nemohu ztratit,
když nic nemám.
Již delší dobu se ti snažím říct,
to, co Ty slyšet nechceš.
Již delší dobu se ti snažím říct,
tak mě aspoň vyslechnout můžeš.
Již delší dobu se ti snažím říct,
že mám Tě moc rád.
Již delší dobu se ti snažím říct,
Že se mi o Tobě v noci zdálo
snad tisíckrát.
Již delší dobu se ti snažím říct,
že trochy pochopení na tomto světě není.
Již delší dobu se ti snažím říct
miliony hezkých slov,
ale nejde mi to moc.
Neumím asi říct ta slova,
která bych říct chtěl.
A nepomohlo by mi,
Kdybych víc odvahy měl.
To není o odvaze,
jen o nervozitě,
kvůli níž vše zkazím.
Již delší dobu se ti snažím říct,
že jsem jak blázen a není mě třeba.
Již delší dobu se ti snažím říct,
že cítím se jak Gilgameš,
co nesmrtelnost hledá…
Vánoce hezké a veselé,
letos však jiné.
Okurky sladké i kyselé,
podivné a milé.
Možná jsem až moc sebeuvědomnělý,
což je velká chyba má.
Jaký vlastně jsem? Možná milý.
U mě vlastnost nevídaná.
Jsem to vůbec já?
Spíše jinak – kdo vlastně jsem já?
A odpověď je zcela neznámá.
Pátek večer, skvělý čas,
tu tma přišla, není jas.
A na chatu jsem pařit šel.
Skvělá party, skvělý čas,
Obdivuju jejích krás,
ona byla jedinou, kterou jsem kdy chtěl.
Potom jeden svůdný tanec,
Řekla o mě, že jsem kanec.
a já jsem s ní pařit chtěl.
Jednu noc s ní prožil jsem,
Je to krásný, ale sen.
Na co já to myslel jsem?
A říkám, že ne, ne, nechci, aby to byl jenom sen.
A říkám, ne ne, ne, nechci, aby to byl jenom sen.
A říkal jsem, že nechci, aby to byl jenom sen.
Jedna hezká, krásná noc,
Prosněná však byla moc,
ale já se začal bát.
Vím jak na tom jsem,
a že tohle byl jen neskutečný sen.
Obávám se, že mě nikdo nemá rád.
Melodie: Nirvana – All Apologies
Přál bych si už nebýt sám,
A mít přátele, které nemám.
Nechci být už tak sám,
to pak jen deprese mám.
Přál bych si být oblíben,
Přál bych si žít každý den.
Přál bych si být někdo jiný,
a ne takový líný.
Už ne takový líný,
Už ne takový líný.
Ne, už nechci být takový líný,
Já chci být zase jiný.
Ne, už nechci být takový líný,
Já chci být zase jiný.
A už nechci být sám
Já už nechci být sám
Kamarádů mnoho mám,
Přátele však hledám stěží,
A jak se cítím sám,
mám pocit, že je nemohu najít.
Bojím se, že bych je nemusel najít.
Bojím se, že bych je nemusel najít.
Bojím se, že bych je nemusel najít.
Bojím se, že bych je nemusel najít.
Chtěl bych skutečné přátele mít
A najdu je, I kdybych měl na konec světa jít.
Chtěl bych skutečné přátele mít
A najdu je, I kdybych měl na konec světa jít.
A já je budu mít,
jednou je budu mít.
Já je jednou budu mít
Melodie: Las Ketchup – Asereje
Jednou jsem měl super sen,
pak jsem o tom snil i v den.
Jo, to bylo včerejší noc,
a ten sen se mi líbil moc.
[Bridge]
Avšak byl to jenom sen,
a já byl moc oblíben.
Vlastně ještě něco víc,
ale ve skutečnosti nemám nic.
nemám nic, nemám nííííííc!
[Konec bridge]
[Ref:]
Jednou zdál se mi ten sen
a pak zdál se zas.
Zdál se mi i další den,
když jsem zpíval bas.
Jednou zdál se mi ten sen
a pak zdál se zas.
Zdál se mi i další den,
když jsem zpíval bááááás.
[Konec ref.]
Chceš-li vědět jakej sen
jsem to vůbec měl,
neptej se mně – neřeknu,
byl to tajný sen.
[Bridge]
[Ref.]
PS: Budete-li mít čas, napište mi...